Návrat do reality

13. srpna 2011 v 13:48 | Arila |  Téma týdne
Návrat do reality může být tvrdý pro toho, kdo je snílek. Snílek, který je nespokojený s realitou.

Myslím, že na všem se dá pořád něco vylepšovat a tak jistě i na realitě. Když s ní nejsme spokojeni, sníme. A vrátit se do reality je bolestné. Proto pro ni musíme něco udělat a odpojit se od snů. Jistě sny jsou také důležité ale hlavně musíme žít v realitě. To je přece život.

Když budeme s realitou spokojeni a budeme i dál snít, možná ten návrat nebude tak těžký. Každý to však prožívá jinak. Někdo je s realitou spokojený a nepotřebuje snít. Každý je originální a v tom je to kouzlo.
 

Už podruhé na mě dýchla

10. srpna 2011 v 19:43 | Arila |  Deník
Ano, ano už podruhé na mě dýchla smrt. Jsem naprosto vyděšená. Nevím, co mám dělat, ten šok je tady pořád.

 


Facebook jako deník? Ne!

5. srpna 2011 v 22:59 | Arila |  Ostatní články
Na toto téme jsem chtěla už dávno napsat můj názor. Začnu nejdříve obecně o facebooku.

Facebook je sociální síť, kde se můžete snadno domluvit s přáteli. Vyplnit si svůj profil, odpovídat na otázky, hrát hry, účastnit se akcí, a podobně. Ovšem je facebook opravdu jen k dobrému účelu?

Podle mě má i temné stránky. Je to zloděj času, pokuď jste na něm závislí. Já mohu s hrdostí říct, že jsem více na blogu než na facebooku. Jako bezplatná služba ne vždy 100% funguje.

A teď k tématu: Facebook jako deník? Ne!

Myslím, že přidávat statusy co pět minut je opravdu ubohé a jde vidět, jak se nudíte. Jak pořád sedíte u PC. Koho zajímá, že jdete na wc nebo jdete jíst. Dále také smutné statusy, které dávají zoufalci. Dají ho tam, aby se hned někdo zeptal: Co se stalo? A pak řeší dost soukromé téma na zdi, kde si to přečtou přátelé. A ne každý má v přátelích všechny, které zná. Status jednou za čas je pěkný, ale myslím, že každodenní statusy jsou opravdu ubohé.

Dále vyznávání lásky na zeď svého přítele či přítelkyně. To je ještě horší než pětiminutové statusy. Anebo ještě lepší, jak je někdo ve vztahu a za týden už je opět nezadaný. Mnohokrát to zaviní i facebook.

Myslím, že facebook se pomalu stává vylívárnou emocí. A tam já chodit nepotřebuji...


Další články

© www.arila.blog.cz 2011